Vůbec není jedno, kdo vás školí! Důvod? Špatní školitelé vám totiž nepomohou s dosažením vašich cílů, a co hůř, mohou vás přivést do neštěstí. Neměli byste od svých školitelů a poradců chtít „brožurkové“ rady, chtějte po nich řešení svých skutečných problémů! Pak teprve poznáte, jestli něco doopravdy umí.
Víte, co jsou to výkonnostní křižovatky?
Jsou to ta místa, kde nejčastěji manažeři selhávají. A právě na jejich zvládání se zaměřujeme. Na tomto principu je postavena většina našich školení.
Jak pracujeme?
Nejdříve identifikujeme výkonnostní křižovatky. Pak vymyslíme, vytvoříme nebo najdeme postup (techniku, trik), kterým se dá výkonnostní křižovatka zvládnout. A nakonec ještě vymyslíme zátěžovou situaci, ve které se dá ten zvládací postup nacvičit. A potom trénujeme a trénujeme. Takhle si zajišťujeme úspěch.
Zní to jednoduše, že? Ale není to tak.
Odhalování výkonnostních křižovatek totiž vůbec není snadné. Abyste to dokázali, musíte mít hodně zkušeností a specifických znalostí. A tvorba zvládacích postupů, technik a triků? Tak je občas velmi tvrdý oříšek. Musíte totiž najít řešení pro situace, se kterými si ostatní nevědí příliš rady. Je to naše intelektuální peklo i náš ráj. A protože zátěžová situace rozhodně není totéž, co "modelová situace", pěkně se potrápíme i během jejího vývoje.
Firma není vzdělávací ústav, a manažeři nepotřebují obecné informace a školské rady. Potřebují návody, postupy a triky, které jim pomohou vyřešit konkrétní situace, ve kterých selhávají. A co je neméně důležité, potřebují si použití těchto postupů opakovaně vyzkoušet v zátěžových situacích. Jedině tak, se znalostí stanou použitelné dovednosti.
Školitelé si jsou často na první pohled podobní. Můžete si být ale jistí tím, že je to jen na první pohled. Kovář a kováříček také stejnou práci neodvádějí.